- Zveřejněno 24. července 2021
Jak úžasné to zní pro mnoho lidí, ano, jeden může být Francouz, Žid a Arab.
Francouzský, tuniský a židovský
Pocházím z tuniského židovského otce (v Tunisku je židovská komunita) a francouzské ateistické matky. Jsem tedy Francouz, Tunisan a Žid.
Jako dítě mě můj původ a náboženství vůbec netrápily, stejně jako jiné děti. Žil jsem ve směsi mezi židovskou a tuniskou stranou (perfektní mix) a velmi mi to vyhovovalo.
Moje rodina nebyla příliš nábožná, takže jsem slavil jen zvláštní příležitosti.
Byl jsem hrdý na svůj původ, na svou odlišnost.
Až do páté třídy vše probíhalo velmi dobře, nikdo nikdy nepřemýšlel o mé židovsko-tuniské směsi. Byl jsem hrdý na svůj původ, na svou odlišnost. Většina lidí, s nimiž jsem mluvil, byla velmi tolerantní.
Měl jsem přítelkyně všeho původu a náboženství. Otázka ve skutečnosti ani nevznikla. Navzdory úžasu rodičů mých přátel, když jsem jim řekl, že nejím vepřové maso, mě nikdo nikdy nekomentoval.
Francouzština, Tunisko a Žid: změna kontextu ... a mentality
Během čtvrtého roku jsem se přestěhoval. Šel jsem z pařížského předměstí s jeho rozmanitostí, kterou mám tak rád, do města na jihu, kde byla rozmanitost jasně snížena.
První poledne v jídelně se mě dívky, které mě vzaly pod svá křídla, zeptaly, proč nejím vepřové maso, s dechberoucím taktem:
„ Nejíš vepřové?“ Jsi halal? "
Vyslovením „ halal“ velmi přehnaným způsobem. To byla jen první poznámka, protože v následujících letech si moji „ přátelé“ neváhali udělat ze mě další.
V této skupině byla jedna z Maghrebu a její otec byl muslim. Viděla se jako taková, aniž by věděla proč.
Osobně mám rád všechna náboženství a všechny kořeny, ale je pravda, že jsem vždy považoval muslimy za své „ bratry “ , a naše náboženství mi připadají velmi podobná.
Takže jsem si myslel, že v ní najdu útěchu, myslel jsem si, že na mě alespoň nebude házet rasistické „vtipy“. Myslím, že to bylo nejhorší (ironicky, když nás držíš) ...
Abychom vám neuváděli všechny výskyty, řeknu vám jen o dvou, které mě zranily více než ostatní.
Moje otcovská rodina je tedy tuniská, arabština byla pro mě jazykem, který jsem znal, aniž bych věděl, jak na něj mluvit. Mohl jsem však dělat krátké věty a znal jsem nějakou slovní zásobu.
Bylo tedy pro mě normální mluvit tak, jak jsem to dělal vždycky: francouzsky s několika arabskými slovy, jako frenglish.
Ale ne podle ní. Když mě slyšela mluvit arabsky, řekla:
„ Proč mluvíš arabsky?“ Rozčiluje mě lidi, kteří mluví arabsky, když nejsou arabští. "
Arabština znamená pro mnohé muslimy.
Upřímně řečeno, byl jsem šokován. Jazyk, který mi připomínal mého dědečka a který byl v mém životě vždy přítomen, mi byl zakázán pod záminkou, že „ nejsem arabský “!
Protože ano, arabština pro mnohé znamená muslim.
Odpověděl jsem, že jsem tuniského původu, že můj dědeček a můj otec ke mně mluvili arabsky, když jsem byl malý. Ale když se nad tím zamyslíte, znamená to, že kdybych nebyl Tunisan, byla by mi arabština zakázána?
Chcete-li mluvit arabsky, musíte být arabsky?
Druhý příklad, kdysi jsem řekl, že se mi líbí chlapec, který byl shodou okolností muslim. Jedinou odpověď, kterou jsem mohl dostat, byla:
„ Ano, ale kdo říká, že tě bude chtít, jako bys byl Žid ... “
Bim, vezmi si to do tváře. Přiznávám, že jsem nevěděl, co odpovědět, protože mě to šokovalo.
Nevěděl jsem, že láska se zastavila na náboženství. Nevěděl jsem, že být Židem znamená, že nemohu milovat toho či onoho člověka nebo být milován.
Předám vám všechny „ Váš otec vydělává hodně peněz “ , „ Jsi bohatý “ , „ Nez de juif “ , „ Žid a Tunisan? Ale to neexistuje “, které mě během tohoto období chytila dobrá hrstka lidí.
Francouzština, tuniské a židovské: rozdíl mezi původem a náboženstvím
Před jednáním s těmito lidmi jsem si nekladl žádné otázky a žil jsem svou rozmanitost velmi dobře. Ale v důsledku toho se mi do hlavy vrhlo mnoho otázek. Už jsem nevěděl, kde se najít.
Byl jsem Žid nebo Arab? Který tábor bych měl vzít? Jak si mám vybrat, když jsou oba v mé krvi, v mých genech?
Bylo mi dovoleno říkat si Arab? Mluvit o mém původu, který mi je tak drahý? Chcete-li dát arabské slovo a židovský svátek do stejné věty?
Přišel jsem se tomu tématu vždy vyhnout.
Přišel jsem, abych se subjektu vždy vyhýbal, aby jsem tu část své duše ztichl - ze strachu, že si vezmu další myšlenky.
Pak jsem o tom přemýšlel a pochopil jsem. Mezi náboženstvím a původem je rozdíl. Rozdíl, kterému mnozí těžko rozumějí.
Francouzka může být muslimka, Ruska Židka a Arabka křesťanka. Arabština neznamená muslima, a to je třeba jednou provždy pochopit!
Navzdory všemu tyto hroty vytvořily mou postavu. Kovaný, kdo jsem, a naučil jsem se znovu milovat svou rozmanitost.
Poselství míru vám všem: milujte své rozdíly a přijměte je!
Pokud i vy chcete mluvit o svém původu a o tom, co pro vás znamená, obraťte se na Mélissu na adresu [email protected] a v předmětu uveďte „Naše kořeny“!
