Dovolte mi, abych tento článek zahájil přiznáním, díky němuž by si někteří lidé mohli myslet, že jsem špatná feministka.
Jsem absolutně ŽÁDNÝ aktivistický účet na sociálních sítích. Ať už je to feminismus nebo něco podobného - pořád jen sleduji několik maskulinit, protože o tomto tématu se mluví jen zřídka.
Toto rozhodnutí je motivováno dvěma faktory:
- Zjevně mám práci, která mě vede k tomu, abych během své pracovní doby držel krok s feministickými novinkami
- A především mě hluboce DEPRESUJE slyšet o sociálním boji po celou dobu
Feministický aktivismus na internetu a já
Tento „zvyk“ jsem na internetu neměl vždycky příliš daleko: na začátku mého „feministického probuzení“ jsem sledoval mnoho účtů o tomto tématu.
V té době se to dělo více na Twitteru než na Instagramu; moje časová osa byla plná aktivistů, často dobrovolníků, kteří trávili dny mluvením o feminismu.
Ale nakonec mě to úplně vyčerpalo .
Na jedné straně proto, že mě vnitřní války v hnutí znudily a zranily, na druhé straně proto ... no ... zprávy často nejsou příliš šťastné, hm.
Dobré zprávy o feminismu od Esther Reporterové neexistovaly, hněv byl všude. Osobně se nerad hněvám; není to emoce, která mě motivuje, naopak, vyčerpává.
Ve svém sledování jsem tedy hodně uklízel a zlepšil jsem se. Nejsem o nic méně feministka, jsem jen méně unavená.
„Depresivní“ feministické účty Instagramu
Jarní úklid proběhl před několika lety. Od té doby se feministický aktivismus na internetu, naštěstí, nezastavil!
Zejména to mělo podobu toho, čemu říkám „depresivní feministické účty Insta“ , kterých je mnoho a je třeba říci, že mají velký úspěch.
Od @tasjoui (o sexuálních nerovnostech) po @taspensea (o duševní zátěži) přes @noustoutesorg (od stejnojmenného sdružení) rostou tyto účty jako houby ...
A stále žádné nesleduji. Protože většinou sdílejí negativní obsah: svědectví o utrpěných nerovnostech, sexuální násilí, obtěžování na ulici, údaje o vraždách žen atd.
Užitečnost „depresivních“ feministických účtů Instagramu
Chci mít jasno: Chápu, že tyto účty nebyly vytvořeny s úmyslem depresivní feministky!
Jejich cílem je především zdůraznit realitu, která je často přehlížena a popírána , a to stále všudypřítomného sexismu, který každý den ubližuje a zabíjí ženy ve Francii i jinde.
V žádném případě nepopírám jejich mediální užitečnost ... na druhé straně se zajímám o zájem sledovat je, když už je člověk trochu zběhlý ve feminismu.
Osobně je to značná dávka seumu, který mi tento druh účtů přináší, zejména pokud se objevují na mém osobním krmivu, mezi videem kotě a fotografií palačinek.
Ale jak říkám, tyto účty jsou velmi sledovány, včetně mladých feministických žen, jako jsem já.
Rozhodl jsem se proto požádat mademoisellovskou komunitu, aby mi trochu vysvětlila, co jim „depresivní feministické účty Insta“ přinášejí .
Dostal jsem spoustu odpovědí a jsem velmi vděčný! Tady je to, co jste mi řekl o svém hlášení pro tento typ účtů.
Postupujte podle feministických účtů Instagramu
Mnozí z vás mi řekli víceméně to samé jako tato 20letá slečna:
"Nedávno jsem se začala nazývat feministkou, možná rok (...)
Když jsem v loňském roce vytvořil svůj účet Insta, byla to pro mě příležitost naučit se spoustu věcí na této úrovni a uvědomit si spoustu problémů, o kterých jsem vůbec nevěděl.
Vzpomínám si, že jsem začal sledovat Iréné, @irenevrose (protože jsem ji mimochodem viděl na mademoisell: strávila období bez periodické ochrany).
Postupně mě to vedlo k dalším účtům, které citovala nebo které mi byly doporučeny.
V té době bylo sledování všech těchto účtů způsobem, jak se informovat a uvědomit si všechny problémy spojené se sexismem.
I dnes mi tyto účty umožňují zůstat informován o problémech, které mainstreamová média nepokrývají. Určitě je to tedy často těžké, násilné, ale je to také realita, která je taková. "
Feministické informace, které v médiích hlavního proudu příliš často chybí: právě to vás motivuje sledovat tento druh účtů.
A mohu to pochopit, protože násilí na ženách, sexismus obecně, se postupně dostává do popředí, ale stále existuje určitý způsob, jak jít.
Sledujte feministické účty Instagramu a buďte ostražití
Nezapomeňte na všudypřítomnost sexismu a boj, který zbývá vést, zde je další důvod, proč se řídíte feministickými účty.
Charlotte mi mimo jiné vysvětluje:
"Ve svém životě (soukromém i profesionálním) mám velmi málo zkušeností se sexismem nebo jinými feministickými problémy."
Je zřejmé, že nic není „dokonalé“ a já nevím, jestli to převládá moje spíše pozitivní povaha, ale na této straně se cítím celkem dobře (...)
Tyto účty mi tedy umožňují vstoupit do reality mnoha žen ve Francii a ve světě, zůstat otevřený a citlivý k feminismu, informovat mě o pokroku či ne o určitých věcech.
Myslím si, že aniž bychom byli přemoženi depresivními zprávami, je důležité zůstat ve spojení s realitou , vidět za svůj vlastní kruh, pokusit se v mém měřítku účastnit se feministického hnutí! "
Chápu, co Charlotte znamená, zejména proto, že jsem ve stejné situaci jako ona.
S trochou štěstí a velkou bdělostí jsem vybudoval bezpečné prostředí: moje přátelé, moji kolegové, můj přítel jsou feministky.
Ve veřejném prostoru mám dojem, že zažívám menší pouliční obtěžování, vidím zmenšovat tabu ženských vlasů, zkrátka jsem docela zticha.
Ale moje malá bublina není realitou každého , daleko od ní. A je opravdu důležité si to pamatovat!
Postupujte podle feministických účtů Instagramu, abyste podpořili hněv
Tyto účty jsou depresivní, ano. Ale jsou také velmi často způsobem, jak vyjádřit hněv, vztek proti patriarchálnímu systému.
Vysvětlil jsem vám to dříve, hněv pro mě není hnací silou a nikdy nebyl. To však neplatí pro všechny! Naomi mi píše například:
„Sleduji několik feministických účtů„ z oddělení “, které mi každý den volají na objednávku.
Připomíná mi to hrůzu, nespravedlnost, ticho médií hlavního proudu, politiku, stát, nedostatek administrativní nebo dokonce osobní a důvěrné podpory.
Sleduji je, protože se mě vzbouřili. A nechci zapomenout na tento vztek . Chci to vědět, identifikovat a ovládat.
Je to ona, která mi dodává odvahu pokračovat ve zvyšování povědomí mezi lidmi, které potkávám a potkávám.
Právě tento vztek mi dává odvahu zasáhnout, když vidím, jak se dívka naštve v baru, v metru nebo na ulici.
Právě tento vztek mi umožňuje dát přátele zpět na své místo, aniž bych se bál, že budu později poslán pryč. "
J’ai tendance à voir la colère comme une sorte de « phase » dans l’engagement féministe. Un moment très « pilule rouge » de Matrix : d’un coup, on voit le sexisme, partout, tout le temps. Et ça nous met en rage.
Mais je me rends compte que cette vision est pas mal calquée sur mon propre rapport (négatif) à cette émotion. Avant, j’étais en colère ; maintenant, je suis heureuse de ne plus l’être, même si je suis bien sûr parfois révoltée, indignée.
Il y a des féministes qui militent depuis des années, des décennies, et sont toujours autant en colère qu’au premier jour. Peut-être qu’à leurs yeux, c’est le carburant essentiel pour ne pas baisser les bras, continuer à lutter ?
Suivre des comptes Instagram féministes pour lutter ensemble
Suivre ce genre de comptes, c’est aussi, pour beaucoup d’entre vous, une façon de montrer votre soutien, d’apporter votre pierre à l’édifice.
Vous avez d’ailleurs été nombreuses à saluer le courage et la ténacité des personnes parfois anonyme, souvent bénévoles, qui sont à l’origine de ces initiatives.
Un engagement qui n’est pas sans conséquences pour la santé psychique, comme l’a illustré Anaïs Bourdet, de Paye ta Shnek, au moment où elle a arrêté d’alimenter son compte.
« J’ai, je crois, toujours été honnête avec vous alors je vous dis les choses telles qu’elles me viennent : je n’en peux plus. Je n’y arrive plus.
Je n’arrive plus à lire vos témoignages et à les digérer en plus des violences que je vis dès que je mets le pied dehors.
La colère que j’ai accumulée en presque 7 ans me bouffe et me pousse à réagir quasi systématiquement, et la plupart du temps, ça ne fait qu’envenimer la situation.
Je suis la meuf de PTS, je ne m’autorise pas à laisser passer les choses, car après tout, si même moi je ne réagis pas, qui le fera ?
Et ce rôle-là, je n’en veux plus. Je n’ai pas ou plus les épaules, je suis épuisée et, honnêtement, terrorisée. »
Pour soutenir ces femmes de l’ombre qui passent des heures à ratisser infos déprimantes et témoignages atroces, vous posez un like , vous allez follow , en geste de sororité, afin qu’elles se sentent moins seules.
Les dérives des comptes Instagram féministes « déprimants »
J’aimerais, après ces explications, transmettre la réponse d’une lectrice qui m’a parue essentielle, car elle aborde un sujet plutôt tabou : celui de la toxicité qui peut exister dans le milieu militant.
Cette mademoisell a fini par se désabonner de ce genre de comptes, et elle me dit :
« C’est super que tu en parles parce que ça faisait justement quelques semaines que c’est quelque chose sur lequel je réfléchissais beaucoup.
J’avais fini par me désabonner de ces comptes qui me culpabilisaient, ou m’attristaient sans que je ne m’en rende compte.
Déjà, les comptes que je ne suis plus sont les témoignages (de viols, de harcèlement, de remarques sexistes… ), même si je trouve ça bien qu’ils existent, car ça permet à chacun de s’exprimer où se reconnaître, et de montrer que le sexisme est réel et quotidien.
Cependant, je ressors de ce genre de compte, après avoir lu quelques témoignages, déprimée comme jamais et n’ayant plus vraiment confiance dans le monde.
Les autres comptes qui m’attristent sont ceux ayant une vision très précise et politique du féminisme.
Comme le féminisme libertaire, avec lequel je suis d’accord d’ailleurs, mais je parle des comptes pour lesquels tout le reste est du faux féminisme, ce avec quoi je ne suis pas d’accord.
Pour moi, c’est la diversité du féminisme qui fait sa force, et ces comptes pratiquent beaucoup la cancel culture : si on n’est pas assez écolo on n’est pas féministe, telle actrice n’est pas vraiment féministe…
Ils critiquent souvent tout. C’est-à-dire que soit on est féministe dans la version la plus radicale du terme, soit on ne l’est pas.
Certains sont un peu paradoxaux, puisqu’ils se revendiquent comme « mauvaises féministes », pour montrer qu’il n’y pas de bonne façon d’être féministe, mais critiquent les autres formes de féminisme.
Pour finir, ce qui est déprimant c’est aussi les comptes qui culpabilisent.
Comme si, si on ne s’épuise pas à créer des associations, organiser des marches, créer des contenus féministes, on n’était pas légitime…
J’ai vu passer plusieurs posts le 8 mars qui disaient qu’aller aux manifestations n’était pas suffisant, et ça m’a vraiment rendue triste cette façon de se comparer.
Les gens derrière ces comptes sont vraiment révoltés, en colère, ce qui est tout à fait légitime mais donne un arrière-goût de pessimisme quand même.
Au final, je pense que c’est très bien que ces comptes existent, ils sont utiles et partent d’une bonne intention, mais qu’il faut y prendre ce qu’on a à y prendre et ne pas se laisser gagner par la culpabilité ou le découragement. »
Ce sentiment rejoint celui dont je te parlais dans mon intro : ma lassitude envers les guerres intestines qui a fini par me dégoûter du militantisme sur Twitter.
Bien sûr qu’il existe plusieurs courants dans le féminisme, et c’est d’ailleurs tant mieux - ainsi, chacune peut trouver celui qui lui correspond !
Mais je suis toujours attristée, dégoûtée de voir la condescendance voire la violence dont certaines militantes peuvent faire preuve envers leurs « alliées » qui ont pour seul tort de militer différemment.
Où trouver du féminisme positif ?
Je ne vise pas, avec cet article, à encourager l’ unfollow de ce genre de comptes. J’ai même appris beaucoup de choses sur vos motivations !
Mais je me dis que s’il est facile de trouver moult contenus déprimants sur les réseaux sociaux, il l’est moins de dénicher du positif.
Ce n’est pas un hasard : l’indignation est un vrai facteur de viralité sur Internet. Un post du seum sera amplement relayé par rapport à une bonne nouvelle.
Si tu veux mettre un peu d’optimisme dans tes feeds , tu peux donc :
- Suivre Esther Reporter sur YouTube et Instagram
- Suivre mademoisell
- Lire et partager cet article : Comment arrêter de s’énerver sur Internet
- Suivre Les Internettes, l’asso qui met en avant les femmes de YouTube
- Suivre L’Importante, plusieurs fois cité comme un compte plutôt positif
- Si tu parles anglais, t’abonner à l‘excellente chaîne YouTube ContraPoints
N’hésite pas à enrichir cette liste (un peu pauvrette) dans les commentaires, je n’attends que tes recommandations !
